Podíl vlastního kapitálu

Podíl upraveného vlastního kapitálu měří výši celkových aktiv, která je financovaná majiteli (ve smyslu vlastního kapitálu) a nikoliv věřiteli. Ukazatel tak vyjadřuje ochotu/schopnost majitelů se podílet na financování aktiv firmy. Čím je tato hodnota vyšší, zpravidla tím nižší riziko pro věřitele a naopak. Nicméně pro přesné finanční řízení firmy je, kromě úpravy vlastního kapitálu o vybraná aktiva (viz. úprava vlastního kapitálu), vhodné do výpočtu ukazatele zahrnout také nesplacené leasingové závazky a to prostým navýšením aktiv o tyto závazky, případně i factoringové financování, pokud je účetně o toto financování snižováno saldo krátkodobých pohledávek, čímž se podíl vlastního kapitálu na financování aktiv sníží a tím i zreální. Výhodou nižší výše vlastního kapitálu je zpravidla nižší cena cizích zdrojů, než je cena vlastního kapitálu, nicméně pokud je firma vysoce zadlužená a její finanční stabilita narušená, věřitelé zvyšují cenu svých zdrojů (v horším případě snižují svou angažovanost) a pozitivní efekt úspory při financování z cizích zdrojů je pryč. Zda-li je či není finanční stabilita firmy narušená zjistíte zhodnocením finančního zdraví firmy, které nabízí program finanční analýza firmy.

Pozn: převrácený ukazatel podílu VK na financování aktiv je ukazatel podílu cizích zdrojů na financování aktiv (vzorec: cizí zdroje / aktiva).

< Zpět na články o finanční analýze