Analýza kapitálové struktury v příkladech
Cílem analýzy kapitálové struktury je porozumět struktuře zdrojů (pasiva) a jejich podílu na financování majetku (aktiva) s ohledem na případná rizika, náklady, dostupnost financování atp. Níže jsou uvedené tři příklady, jak prostřednictvím úprav lze zreálnit kapitálovou strukturu firmy pro účel finanční analýzy.
Příklad 1
- FIRMA 1: Firma 1 se financuje kromě vlastního kapitálu ze závazků za společníkem, z rezerv a půjčkami od spřízněných firem, které mají dlouhodobý charakter. Firma 1 nemá znehodnocená aktiva ve významné výši. Pro tuto firmu bych proto volil níže uvedenou strukturu financování aktiv (procentuální hodnoty jsou jen ilustrativní):
- 35% aktiv (X mil. Kč) tvoří vlastní financování firmy z toho vlastní kapitál x mil. + rezervy x mil. a závazky vůči společníkovi x mil. Kč.
- 35% aktiv kryjí závazky z obchodního styku
- 20% aktiv kryjí bankovní úvěry a výpomoci
- 10% aktiv kryjí ostatní závazky
Samotný vlastní kapitál činí na financování společnosti pouze 11,7%, pokud ale přičteme ostatní vlastní zdroje financování, činí tyto vlastní zdroje už relativně slušných 35%.
Příklad 2
- FIRMA 2: Firma 2 má stejnou strukturu financování jako firma 1, ale současně má znehodnocená aktiva ve výši 40% aktiv (například pohledávky a podíl za spřízněnou společností, která je v konkurzu).
- -8% (X mil. Kč) činí vlastní financování firmy. Důvodem záporné výše vlastního financování aktiv je skutečnost, že firma má znehodnocená aktiva ve výši 40% aktiv, která jsem od vlastního financování odečetl. Současně jsem tato znehodnocená aktiva odečetl od jmenovatele, tedy celkových aktiv a proto činí hodnota -8% a nikoli -5%. Pozn.: Pokud bych pracoval jen s vlastním kapitálem, upravil bych o tato znehodnocená aktiva vlastní kapitál.
- 58% aktiv kryjí závazky z obchodního styku
- 33% aktiv kryjí bankovní úvěry a výpomoci
- 17% aktiv kryjí ostatní závazky
Opticky je tedy finanční struktura FIRMY 1 a FIRMY 2 stejná, nicméně FIRMA 2 se po úpravě o znehodnocená aktiva financuje pouze z cizích zdrojů. Zvýšil se i podíl jednotlivých položek cizích zdrojů na financování aktiv vzhledem k úpravě aktiv o znehodnocená aktiva. Podobně můžeme vlastní financování firmy (případně jen vlastní kapitál) a celková aktiva ponížit například o nehmotná aktiva, kladný oceňovací rozdíl k nabytému majetku, pohledávky za upsaný vlastní kapitál, nedobytné či neprodejné nezoprávkované pohledávky a zásoby. Cílem je zreálnění kapitálové struktury firmy.
Pozn1: Pokud má firma dlouhodobé závazky za skupinou, které zahrnete do vlastního financování firmy a zároveň má firma i pohledávky za skupinou, je nutné tyto pohledávky od vlastního financování odečíst.
Pozn2: Pokud hodnotí banky finanční zdroje firmy ve svých ratingových systémech, stále platí, že klíčovou roli hraje vlastní kapitál, který pokud má banka sofistikovanější ratingový nástroj navyšuje o podřízené závazky (zpravidla za společníkem). Před výpočtem podílu vlastního kapitálu na financování aktiv může být vlastní kapitál v bankovních modelech upravován například o tyto položky: pohledávky za upsaný vlastní kapitál, dlouhodobý nehmotný majetek, odloženou daňovou pohledávku, oceňovací rozdíly, znehodnocená aktiva. Podrobně problematiku úpravy vlastního kapitálu pro finanční analýzu řeší samostatný článek „úprava vlastního kapitálu“
Příklad 3
- FIRMA 3: Firma 3 má stejnou strukturu financování jako firma 1, nemá znehodnocená aktiva ve významné výši jako FIRMA 2, ale má ve významné výši mimobilanční závazky (leasing). Struktura financování této firmy je proto následující:
- 38% leasingové závazky
- 22% (X mil. Kč) vlastní financování firmy z toho vlastní kapitál x mil. + rezervy x mil. a závazky vůči společníkovi x mil. Kč.
- 22% Závazky z obchodního styku
- 13% Bankovní úvěry a výpomoci
- 6% Ostatní závazky
Struktura financování se významně změnilo vzhledem k zahrnutí leasingových závazků do rozvahy. Podobně upravujeme účetnictví firmy o factoringové zálohy, pokud je firma ponižuje o pohledávky z obchodního styku.
Pozn.: Leasingové závazky se v českých podmínkách účtují podrozvahově, jelikož dle ČUS má aktivum ve svém majetku pronajímatel (vlastník), který ho i odepisuje. Další podrozvahové závazky mohou být např. poskytnuté garance či soudní spory, atp.