Celková likvidita je hlavním ukazatelem pro finanční analýzu likvidity firmy a hodnotí poměr krátkodobého majetku firmy ke krátkodobým cizím zdrojům. Pokud je krátkodobý majetek vyšší nebo roven krátkodobým závazkům, tedy celková likvidita >= 100%, je společnost likvidní - společnost nemá záporný pracovní kapitál. Pokud však má společnost více krátkodobých závazků než krátkodobého majetku, společnost není likvidní - společnost má záporný pracovní kapitál. Celková likvidita 100% znamená, že krátkodobé závazky jsou v té samé výši kryté krátkodobým majetkem. Pozn: V české literatuře je celková likvidita nazývána také jako likvidita 3. stupně či běžná likvidita.

Výpočet ukazatele celkové likvidity = (krátkodobé pohledávky + zásoby + kr. finanční majetek) / (krátkodobé závazky + krátkodobé bankovní úvěry a výpomoci)

Pracovní kapitál (working capital) - výpočet

Celková likvidita hodnotí jaký je poměr krátkodobého majetku firmy, ke krátkodobým cizím zdrojům. Pracovní kapitál vychází ze stejných hodnot jako výpočet celkové likvidity, nicméně nepočítá poměr, ale rozdíl. Výstupem tak není procentuální hodnota, ale absolutní hodnota pracovního kapitálu. Tedy pokud máte krátkodobá aktiva 200 a krátkodobé závazky 100, tak celková likvidita činí 200% a pracovní kapitál 100. Nicméně pokud společnost roste a další rok bude mít oběžná aktiva 500 a krátkodobé cizí zdroje 400, tak celková likvidita poklesne na 125%, ale pracovní kapitál zůstane ve stejné výši 100. Zhoršil se tedy poměr výše pracovního kapitálu vůči krátkodobým cizím zdrojům. Výše uvedený příklad je zpravidla u rychle rostoucích společností. U firem s relativně stabilním vývojem tržeb (oběžných aktiv) je vazba pracovní kapitál vs. celková likvidita úměrná, tedy roste-li pracovní kapitál, roste celková likvidita a naopak.

Výpočet pracovního kapitálu = (krátkodobé pohledávky + zásoby + kr. finanční majetek) - (krátkodobé závazky + krátkodobé bankovní úvěry + krátkodobé finanční výpomoci)

Je celková likvidita menší než 100% špatně?

Zpravidla ano, ale záleží na okolnostech. Učebnicové pravidlo pro hodnocení celkové likvidity říká, že celková likvidita menší než 100% je špatně, nicméně za určitých okolností je možné životaschopné fungování společnosti i při hodnotě celkové likvidity výrazně nižší než je 100% = pracovní kapitál je záporný. Paradoxně tak společnost s celkovou likviditou 120%, může být ve skutečnosti méně likvidní, než společnost, kde celková likvidita činí 80% ve smyslu schopnosti hradit své krátkodobé závazky. Důvodem je odlišný provozní cyklus firem (doba splatnosti pohledávek + doba obratu zásob) či odlišná kvalita oběžných aktiv (podíl nedobytných pohledávek či starých zásob aj.). Obecně však platí, že čím nižší je celková likvidita, tím vyšší likvidní riziko. Pozn: Optimální hodnoty ukazatele celkové likvidity jsou uvedené v programu finanční analýza.

Celková likvidita 50% - může společnost dlouhodobě fungovat i při této hodnotě?

Za určitých okolností může: například dodavatelé akceptují dlouhé splatnosti, společnost má krátký provozní cyklus (rychlou obrátku zásob a inkaso pohledávek) či dostatečný přístup k bankovnímu financování. Každopádně celková likvidita 50% je extrémní hodnota a znamená zpravidla vždy vyšší nestabilitu podnikání (finanční řízení) a rizikovost pro věřitele.

Příklad:

Společnost má dobu obratu zásob 10 dnů a dobu inkasa pohledávek 30 dnů. Pokud by celková likvidita činila 100% = společnost nemá pracovní kapitál, tak bez dodatečného provozního financování by společnost hradila své závazky kolem 40 dnů. Při platbách závazků by kopírovala provozní cyklus (provozní cyklus = doba obratu zásob + doba inkasa pohledávek).
Nicméně pokud je celková likvidita poloviční (50%), pracovní kapitál je vysoce záporný a společnost hradí své závazky kolem 80 dnů od vystavení faktury. Pokud to dodavatelé akceptují, je to v pořádku. Nicméně společnost se snadněji vystaví likvidnímu riziku nejen proto, že má záporný pracovní kapitál (celková likvidita 50%), ale také proto, že má i zhoršený přístup k financování, jelikož celková likvidita je extrémně nízká. Právě takto extrémně nízká likvidita v optimističtější variantě znamená, že krátkodobí věřitelé financují investiční činnost a nebo v pesimističtější variantě, že financují dopady ztrátového hospodaření, vytažení peněz ze společnosti či znehodnocení majetku (ztrátovost způsobená tvorbou opravných položek). Riziko pro věřitele se zvyšuje, jelikož takováto firma nemá zpravidla rezervu pro vykrytí nepředpokládaných událostí.
S úvahou však můžeme jít ještě dále: pokud by společnosti vzrostla doba obratu zásob z 10 dnů na 60 dnů, tak jí vzroste provozní cyklus o 50 dnů na 90 dnů (30 dnů pohledávky a 60 dnů zásoby). Tato společnost by hradila své závazky průměrně 90 dnů od fakturace při 100% celkové likviditě a 180 dnů při 50% celkové likviditě. Pokud by si tato společnost s likviditou 50% zajistila financování pohledávek a zásob ve výši 50% hodnoty zásob a pohledávek, poklesla by doba splatnosti závazků, i při 50% celkové likviditě, na cca. 90 dnů (180 dnů méně 90 dnů, které se rovnají záskanému bankovnímu financování).

Likvidita - kdy dochází k posílení likvidity?

Likvidita: posílení likvidity s dopadem na výši pracovního kapitálu:
1. samofinancování ze zisku: zisk/ztráta společnosti upravené o nepeněžní operace (odpisy, rezervy, opravné položky, odloženou daň)
2. samofinancování z prodeje dlouhodobého majetku či úhrady dlouhodobé pohledávky
3. externí dlouhodobé financování: firma načerpá dlouhodobé zdroje (investiční úvěr, navýšení vlastního kapitálu, dlouhodobá půjčka aj.) a nespotřebuje je financováním dlouhodobých aktiv (nákup nemovitosti, strojů)
4. rozpuštění opravných položek k oběžným aktivům do výnosů (předpoklad inkasa pohledávek či prodeje zoprávkovaných zásob)
5. snížením časového rozlišení aktiv: např. společnost proúčtuje náklady spojené s akontací do výsledovky – poníží zisk a tím i vlastní kapitál, nicméně tento náklad není výdajem, jelikož výdajem byl v minulosti v okamžiku vzniku časového rozlišení - úhrady akontace.
Všechny výše uvedené zdroje financování firma nespotřebuje k financování dlouhodobých aktiv (nákup nemovitosti, poskytnutí dlouhodobé půjčky) či naopak k financování snížení dlouhodobých pasiv (úhrada inv. úvěru, vyplacení dividend aj), ale spotřebuje je při financování provozní činnosti - zdroje jsou využité buď na nákup zásob, financování neuhrazených pohledávek či jen navyšují finanční majetek (peníze v bance), či na splacení krátkodobých závazků (úhrada závazků z obchodního styku, snížení kontokorentu v bance aj.). Dochází k navýšení pracovního kapitálu, tedy i k posílení celkové likvidity.
Likvidita: posílení likvidity bez dopadu na výši pracovního kapitálu:
1. zkrácení doby obratu zásob či zkrácení výrobního cyklu
2. zkrácení doby inkasa pohledávek z obchodního styku v důsledku zkrácení splatností či zlepšení platební morálky odběratelů
3. zkrácení doby inkasa pohledávek z obchodního styku v důsledku zlikvidnění staré pohledávky (prodej, vymožení, zápočet)
4. inkaso pohledávek dlouhodobé povahy - účtovaných jako krátkodobé
5. prodloužení doby splatnosti závazků z obchodního styku po dohodě s dodavateli
6. načerpání krátkodobých bankovních zdrojů a výpomocí
7. načerpání jiných krátkodobých půjček
8. financování ze záloh odběratelů

Kdy dochází k oslabení likvidity?

Likvidita - její oslabení s dopadem na pracovní kapitál:
1. ztrátové samofinancování: zisk/ztráta společnosti upravená o nepeněžní operace (odpisy, rezervy, opravné položky, odloženou daň).
2. financování nákupu dlouhodobého majetku (nákup pozemku aj.) či poskytnutí dlouhodobé pohledávky z provozních zdrojů
3. financování snížení dlouhodobých zdrojů (splátka inv. úvěru, vyplacení dividend, splacení dlouhodobého závazku) z provozních zdrojů
4. vytvoření opravné položky na krátkodobé pohledávky či zásoby, nebo přímý odpis těchto oběžných aktiv
5. nárůst časového rozlišení aktiv - např. spol. uhradí leasingovou akontaci za nákup automobilu – jedná se o výdaj, který se však až v budoucnosti stane nákladem - o tento výdaj poklesne pracovní kapitál společnosti. Pozn: Některé společnosti účtují veškeré leasingové závazky do pasiv, zpravidla do jiných krátkodobých závazků a to často i bez rozlišení na krátkodobé a dlouhodobé. Pokud tak firma učiní, reálně jí poklesne o tuto výši pracovní kapitál, jelikož proti této položce je účtováno časové rozlišení aktiv ve stejné výši, nicméně časové rozlišení není předmětem výpočtu pracovního kapitálu/ukazatelů likvidity. Firma si proto zhorší vybrané ukazatele likvidity.
Všechny výše uvedené výdaje firma financuje z provozní činnosti (z krátkodobých zdrojů) – dochází proto k poklesu pracovního kapitálu, tedy i k oslabení celkové likvidity.
Likvidita - její oslabení bez dopadu na pracovní kapitál:

prodloužení doby obratu zásob, či výrobního cyklu
vznik problematických, nízkoobrátkových zásob
prodloužení doby inkasa pohledávek z obchodního styku
vznik problematických, nedobytných krátkodobých pohledávek
zkrácení splatností závazků u dodavatelů
snížení krátkodobých bankovních zdrojů a výpomocí
snížení jiných krátkodobých půjček
poskytnutí záloh dodavatelům

< Zpět na články o finanční analýze